STARÉ vs NOVÉ

Joo, já vím, jsem ostuda, dlouho jsem nic nenapsala. Pořád tak nějak balancuju mezi tím k čemu mě to táhne a tím co všechno ostatní bych chtěla stihnout. Prostě žiju a pořád věřím, že budu mít na psaní víc času.
Ale proč jsem tenhle článek chtěla napsat?
Zrovna se vracím z mojí cesty po East Coast USA. Jela jsem tam s určitým cílem a taky si vyčistit hlavu. Pořád jsem čekala, co důležitýho (když nekoukám na milion bezvadnejch zážitků, kamarádství, cookies a poznání tolika krásnejch míst) mi tahle cesta přinese. Už jsem si myslela, že to pro mě žádnej hlubší význam mít nebude, protože vlastně ne všechno nějaký význam mít musí. Ale když jsem včera seděla na JFK a čekala na let, přišlo to. 
Nějak se mi promítl celej můj život a uvědomovala jsem si vlastnosti svýho dřívějšího já, na který jsem vždycky nadávala. Vlastnosti, na který jsem nikdy nebyla pyšná, ale byly součástí mě, jako třeba nedostatek kuráže, sebelítost, podceňování se nebo nedůvěra. A vždycky jsem se za ně styděla a snažila se je potlačit. Jenže včera mi došlo, že právě díky tomu mému starému já jsem mohla dospět k tomu, jaká jsem teď. A že bych mu měla poděkovat, protože ustálo všechny vzestupy i pády, který můj život provázely. 
A proto DĚKUJU! 
Jsem už jiná, řekla bych odvážnější a upřímnější sama k sobě a jsem za to vděčná! Je super si uvědomit, jakou cestu člověk už ušel a jak se přitom změnil. A já vím, že ještě zdaleka nejsem v cíli, spíš v nějaký mezizastávce, ale vím, jaký hodnoty a sny si ponesu s sebou dál a naopak co už chci nechat tam, kde jsem se zastavila. 

Vzhůru za dalším dobrodružstvím!

P.S. Tenhle článek je psanej z mobilu, tak omluvte nějaký chyby v úpravách, ale psát to na tak malým displeji a ješte s rychlostí wifi na letišti je trošku o nervy! 

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Close Me
Looking for Something?
Search:
Post Categories: