PODZIM V BELGII

Podzim! Konečně!

S kamarádkou Natálkou máme takovou tradici našich podzimních výletů, ale letos jsme to teda trochu upgradovaly (loni to byl totiž Turnov, kde jsme ani nevěděly, co pořádně je).
Letos jsme vyrazily do Belgie za naší skvělou kamarádkou Evčou, se kterou se známe od gymplu a která tam už od března pracuje a vymýšlí, jak zachránit svět (nebo tak mi to aspoň připadá).
Hned, co jsme nastoupily do letadla, zapadly jsme do sedaček a celou hodinu v kuse klasicky prokecaly.
 

Belgický pivo

V Belgii už na nás Evča čekala na letišti a přivítala nás jak jinak než belgickým pivem. Já už teda sice moc nepiju, ale bylo mi řečeno, že když už jsem v Belgii, tak nemám prudit a dát si aspoň jedno denně. Tak jsem teda neprudila. A musím říct, že jsem nelitovala. Belgický pivo je fakt dobrý. Jen co jsme dojely k Evče na byt do Leuvenu, snědly jsme super sushi a odpadly.
Když jsme se ráno probudily, zašly jsme na snídani do krásnýho leuvenskýho bistra. Skoro vyšechno tam bylo ze dřeva, kafe tam vonělo a atmosféra byla podzimní a útulná. U stolečků sedělo už spoustu prvních návštěvníků. Turistů, který si přišli užít svojí dovolenkovou snídani, ale i místních, který s sebou měli počítač a přišli tam pracovat. My jsme si k jídlu vybraly boží avokádovej toust. A samozřejmě kafe. Snídaly jsme dlouho (ten avotoust byl totiž obří) a plánovaly, co ten den chceme vidět.
 

Brusel & Bruggy

Na programu byl Brusel. Kdybyste si mysleli, že nám jedna snídaně stačila, tak vás hned vyvedu z omylu, že fakt ne. Po cestě na vlak do Bruselu jsme zvládly ještě pravý belgický vafle s čokoladou (Podle Evči nejlepší na světě. No, nekecala.)
V Bruselu jsme jako první vyrazily samozřejmě do Atomia. Ty obří koule mě dostaly, to teda musím říct. A ten výhled z nich? Nádhera.
Další zastávkou byla výrobna mýdel, kde jsem potřebovala vyřídit i pracovní věci. Vincent, chlap jak hora, se kterým jsem měla domluvenou schůzku, byl ale hroznej sympaťák a vzal nás na prohlídku všechny tři. Byly jsme z toho nadšený. Nádherně to tam vonělo a ještě jsme dostaly spoustu vzorků s sebou.
Když jsme se s Vincentem z mýdlárny rozloučily, uvědomily jsme si, že máme (už zase) hroznej hlad. Do toho nám ale napsal náš kamarád z gymplu, další, kterej skončil v Belgii, že máme jedinečnou příležitost přijít se podívat do parlamentu, kde pracuje. Prej se tam normálně veřejnost nedostane, ale on by nás provedl. No, chvilku jsme o tom přemýšlely, to zase jo. Ale nakonec zvítězil ten hlad (divný) a my si to štrádovaly do centra na oběd do Spaghetti for friends (promiň Tome, snad příště).
Zbytek dne už jsme jen tak couraly po centru. Narazily jsme i na čůrajícího chlapečka. Ale teda nevím, že s tím všichni tolik nadělaj. Je hrozně malinkej a třeba já, protože jsem byla zrovna blažená z brownies a kafe, co jsme měly, bych si ho ani nevšimla. K večeru jsme se vrátily zpátky do Leuvenu. Jelo s náma milion malejch skautek v sukýnkách a pohorkách s červeným šátkem kolem krku. Měly chudinky batohy větší než byly ony samy. Ale zase v nich měly spoustu jídla, který vytáhly doslova 3 vteřiny po tom, co se vlak rozjel. (Taky jsem si hned vzpomněla, jak jsme vždycky jezdili autobusem do Itálie a jen co jsme vyjeli, tak už všichni rozbalovali ty řízky, viď mami?) Jen co jsme dojely do Leuvenu, šla Evča (protože je prostě hrozně hustá) po celym dni trajdání po městě ještě na trénink crossfitu. To my jsme s Naty radši vytuhly na bytě (s pivem v ruce).
 

Druhý den

Druhej den nám Evča udělala fantastickou snídani u ní na bytě a pak jsme se šly projít do přístavu kolem pivovaru Stella Artois. Nevím proč, ale já prostě přístavy miluju, dejchne tam na mě takovej klid.
Zbytek dne už jsme jen tak shopovaly, filozofovaly o životě (protože to my prostě milujeme) a procházely se uličkama se starejma krásnejma domečkama z červenejch cihel.
Protože jsme chtěly poslední den navštívit Bruggy, pustili jsme si ten večer ještě film V Bruggách s Colinem Farrelem, kterej měl bejt prej hrozně úžasnej, abysme se na to město naladily, ale jako já teda nevím, podle mě se tam furt jen vraždilo (a jo, vím, že mluvím jako důchodkyně, taky jsem se zděsila).
Ráno jsme teda vyrazily do Brugg. Byly krásný, pohádkový a podzimně zabarvený. Všude bylo spoustu vodních kanálů, stánků s vaflema a taky turistů. K obědu jsme si daly konečně belgický hranolky. A pivo. Potom jsme se krásně vyvalily na sluníčko v nějakým parku a bylo nám krásně.
 

No kdybych shrnula ty nejdůležitější body z našeho belgickýho víkendu, bylo by to asi tohle:

1. Asi ze mě nikdy nebude ten typ turistky, která musí vidět všechny památky, ale radši nasává atmosféru města.
2. Jídlo je někdy důležitější než návštěva parlamentu.
3. Belgičani jsou strašně otužilí, ve 12 stupních nosej sandály a sukně nebo kraťasy, zatímco já byla zabalená v kabátě a šále.
4. Miluju stav takový tý hezký únavy a totálního vypnutí po celým dni chození, protože pak se smějete totálním blbostem a napadaj vás nejlepší písničky, který si zpíváte furt dokola (nebo třeba znělky z rádia Impuls a podobně).
5. Vafle s čokoládou jsou lékem na všechno.
6. Belgický pivo je prostě top.
7. Je sice moc hezký, že máš našetřený peníze, ale jsou ti fakt úplně k ničemu, když je máš na špatným účtě, že jo.
8. Když letadlo zatáčí v turbulencích, zachovejte klid (ne jako my s Naty), neřítíte se šupem dolů.
9. Mít kámošky od gymplu, se kterejma dokážete bejt 24/7, který za vás zaplatí kabát, když vám z nějakýho debilního důvodu nevezmou kartu a se kterejma se cejtíte prostě nejlíp, je k nezaplacení.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Close Me
Looking for Something?
Search:
Post Categories: